Shakespeare, William  - Král Richard II./ King Richard II

Vydáváme dvojjazyčnou edici her Williama Shakespeara v překladu Jiřího Joska a jiné tituly světové a české beletrie.

Košík   Košík
Najdete nás na Facebooku

Shakespeare, William - Král Richard II./ King Richard II

Král Richard II./ King Richard II
150.00 Kč 208.00 Kč
Pro školy

100.00 Kč
208.00 Kč

Autor: Shakespeare, William
Překlad: Jiří Josek
Rok vydání: 2011
EAN: 978-80-86573-28-1
ISBN: 978-80-86573-28-1

Hra o vládci, který sám sebe připravil o právo vládnout své zemi. Souběžný příběh o pádu krále-básníka Richarda a vzestupu krále-politika Jindřicha.

PDF Stáhnout ukázku


Hrálo se

Divadlo: Česká televize (DABING PRO TV), Premiéra: 01.01.1992 , Derniéra: 01.01.1992,
Divadlo: Česká televize (TITULKY), Premiéra: 14.04.2014 , Derniéra: 01.03.2015, , http://www.ceskatelevize.cz/porady/10491905601-v-k...

 

Předmluva

Král Richard II. je příběh vládce, který sám sebe připravil o právo vládnout své zemi. Je první hrou Shakespearovy druhé historické tetralogie, již dále tvoří dva díly Krále Jindřicha IV. a Král Jindřich V. Zatímco první historická tetralogie (trojdílný Král Jindřich VI. a Král Richard III.), napsaná v letech 1590 až 1593, sleduje pád mocné Lancasterské dynastie až po nástup Tudorovců v období mezi lety 1422 až 1485, druhá tetralogie, napsaná v letech 1595 až 1599, se vrací hlouběji do minulosti a dějově první čtveřici her předchází. Sleduje naopak vzestup Lancasterů mezi lety 1398 až 1420, od sesazení krále Richarda II. až po triumfální vítězství Jindřicha V. v bitvě u Azincourtu a smír s Francií korunovaný královským sňatkem.

Napsáním tří žánrově odlišných her v rychlém sledu za sebou: tragédie Romeo a Julie, komedie Sen čarovné noci a historie Král Richard II., potvrdil Shakespeare už v polovině devadesátých let šestnáctého století své všestranné mistrovství a stal se nejuznávanějším dramatikem své doby.

Hra o mocenském převratu v zemi napsaná a provozovaná v době, kdy Anglii vládla více než šedesátiletá bezdětná královna Alžběta I., vzbuzovala mezi diváky velkou pozornost. O aktuálnosti hry svědčí nejen velký počet repríz, ale nade vše i skutečnost, že si její uvedení z propagandistických důvodů objednal hrabě Essex v předvečer spiknutí, při němž chtěl královnu sesadit. Údajně se Alžběta v jednom rozhovoru ke králi Richardovi II. sama přirovnala. Fakt je, že snad nejpůsobivější scéna hry, v níž se Richard II. vzdává královské koruny a předává ji Jindřichu Bolingbrokovi, byla z cenzurních důvodů z textu vyškrtnuta a vrátila se do hry až po královnině smrti.

Uvádí se hned několik pramenů, ze kterých dramatik čerpal. Byly to zejména Kroniky Anglie, Skotska a Irska (1587) Raphaela Holinsheda a epická báseň Samuela Daniela Občanské války (1595). Objevují se ale odkazy i na řadu dalších zdrojů. Existuje teorie, že místo kompilace možných četných pramenů adaptoval dramatik nedochovanou hru o Richardu II., která mohla být druhou částí hry Woodstock od neznámého autora. Ta zahrnuje předešlé období Richardova života od roku 1382, kdy si patnáctiletý Richard vzal za ženu Annu Českou, dceru Karla IV., až po rok 1397, kdy Richard s největší pravděpodobností zosnoval smrt svého ambiciózního strýce a protektora Thomase z Woodstocku, aby tak získal a upevnil svou moc.

Ačkoli je Král Richard II. řazen k hrám historickým, autor zde nenabízí barvitou historickou fresku jako v Králi Jindřichovi VI. Soustředěním pozornosti na titulní postavu navazuje spíše na Krále Richarda III. Ale zatímco Král Richard III. je politické drama o mechanismu moci v rozvráceném světě, Král Richard II. je navíc i psychologické a básnické drama o rozvráceném člověku.

Děj hry začíná v roce 1398, kdy král už drží vládu v rukou. Vina z minulosti je ale neustále v pozadí přítomna a vyvolává řetězec následků vedoucích k jeho sesazení a smrti. Jako u jiných autorových historií velí tomu tak neúprosná logika dějinných procesů, ve kterých křivda plodí spravedlivou odplatu, odplatu provází další křivda a ta zas volá po nové odplatě.

Král Richard II. je hrou rituálů, načatých, ale nedokončených dějů. Do detailů se předvádí ceremoniál úvodu rytířského souboje, ale souboj nezačne. Vévoda z Yorku buntuje k odporu proti vojenské intervenci, ale lordové mu utečou k nepříteli, král Richard shromáždí na svou podporu armádu welšských vojáků, ale Welšané ho nechají na holičkách. V zemi probíhá převrat proti králi, ale je jen naznačen v symbolickém obrazu země jako zanedbané zahrady ve výstupu Zahradníka a jeho druhů. Chystá se vzpoura proti novému králi, ale je v zárodku zmařena. V této historické hře není ani jediná bitevní scéna. Dramatickým konfliktem je zde totiž především střet povah a postojů. Důležitým dějovým prvkem je pak vývoj charakteru obou hlavních postav.

Hra je postavena na kontrastu dvou principů. Podle tradičního řádu křesťanské společnosti je panovník nedotknutelný a rebelie proti němu je porušením božích zákonů. Současně má ale král povinnost vládnout moudře a ku prospěchu země. Konflikt nastává, když vládce tuto povinnost poruší. Na tomto základě staví dramatik dva souběžné příběhy o pádu a vzestupu krále. Richard II., poznamenaný vinou z minulosti, je špatný vládce: pyšný, arogantní slaboch, manipulovaný svými příznivci. Stává se škůdcem Anglie. Kombinací vlastních charakterových vad, nepřízně osudu i odporu protivníka je zbaven vlády. Teprve připravený o všechny královské atributy nachází sám sebe. Nakonec svede odvážný nerovný boj o život. Proti němu stojí Jindřich Bolingbroke. Jeho pře je spravedlivá. Královým bezprávím byl zbavený všeho a na oplátku zas všechno králi vezme. Jako uzurpátor královské moci se ale proviní proti Bohu a je pouze otázkou času, kdy a jakým způsobem se mu to vymstí. Předzvěst budoucího rozvratu v zemi za „války růží“ mezi Lancastery a Yorky je ve hře všudypřítomná.

Ve střetu odlišných povah dvou vládců nastoluje autor téma, které se bude v jeho hrách objevovat stále častěji. Je jím protiklad mezi schopností vládnout a lidskostí, mezi politickou mocí a morální zodpovědností. Uzurpátor trůnu Jindřich není v Shakespearově podání personifikací zla, jakou byl do značné míry jeho král Richard III. Křivdě na počátku hry čelí statečně a v té době má sympatie autora i diváka. Ale jak co muž činu a rozený vládce kráčí neodvratně k moci, s narůstajícími mocenskými ambicemi své lidské kvality a naše sympatie ztrácí. Naopak pádem z výšin moci do nicoty se v králi Richardovi II. člověk rodí a s jeho zmoudřením rostou i divákovy sympatie.

Vedle příběhů dvou stěžejních postav probíhá hrou paralelní příběh vévody z Yorku a jeho syna Aumerla, kteří se ocitají v soukolí politických proměn v zemi a lavírují mezi soupeřícími stranami. Otázka loajality k vládci a pevnosti morálních postojů je další velké téma, jímž tato hra překračuje hranice své doby.

Hra Král Richard II. je pozoruhodná i po formální stránce. Na rozdíl od jiných her, kde lidové postavy mluví v próze, je celá tato hra ve verších, z velké části rýmovaných. Sebestředný Richard je muž emocí, básník, jenž každé své hnutí mysli a proměnu nálady promítá do slov a úchvatných básnických obrazů. Zejména pro jeho monology je toto drama nejlyričtější historickou hrou v Shakespearově kánonu a sám Richard jednou z nejpůsobivějších mužských postav, jakou dramatik vytvořil.

Shakespeare byl zjevně pozorný k osudům Anglie. V zrcadle jejích dějin nacházel především memento pro svou dobu a své současníky. Hrou Král Richard II. poprvé výrazněji ukázal, že nebezpečí pro zemi nemusí spočívat pouze ve věčném koloběhu boje o moc, ale tkví často v duši a povaze vládce. Pohledem do nitra postavy a popisem jejího vývoje předjímá historická hra Král Richard II. tragédie Hamlet či Král Lear.

JIŘÍ JOSEK 

 

© Nakladatelství ROMEO 2013, Česká republika. Obchodní podmínky, Jak nakupovat
Web vytvořil hudym.com
Nahrávám...
 
 
Zavřit